Montag, 30. Juli 2012

Hymna Noci

Uprostřed tmy, zahalený sami do sebe
hledíme jeden na druhýho a přitom nevíme, co si myslíme
navzájem sami o sobě Tobě to možná přijde normální
normální poznání noci ve kterou duše věří

Sešeří a přichází doba writerský moci
o tomhletom to všechno je, o tomhle je i hymna noci
teď ses ocitl mezi lidma, kteří vědí o co jde
nedřív' si musíš vážit jo bratry hubu svejch

Hej chlape, jak to jde: stále zažíváš ten pocit
noční moci? Kdosi jako vlci putuje nocí
Kde ses tu ocit'? Nechci přece poslouchat blbý kecy
Bez slunce mám na starosti úplně jiný věci.

----------

Sraz máme na městě a potom vyrazíme do města
zkoumat ulice a bavit se, překonat černý sny
nevěříš v nebesa, když padaj na Tvou hlavu hned potom co přijde Havaj
nezáleží na tom, co zrovna v televizi je

Dávaj Ti do hlavy ty nejčernější sny
kolikrát se v noci probudíš a taky proto jsme tu my
v pravý vpásovat mi cany schovaný v báglu dole
aby je rodiče nenašli, no to poteš, brácho, vole

Přes den spát, nedokázat vstát
sílama plýtvat ve svejch myšlenkách se pitvat
hlava je spíš bitva, která depku chytla, ale odněkud snad vyšla
přišla další noc, takže další palba jistá

----------

I když noc je naše, zdá se, že je někdy plná volů
snažej se Tě za každou cenu dostat k zemi
dolů Tě složit, po plicích se projít, Tvoje ego bořit
tohleto není přesně to, čemu říká se fér

Tak to ber, jak to je, zítra tady možná nebudem'
každej den tam jednou nohou jsem i když po ulicích plujem
ten vjem, toho slova, kterej každej z nás zná
nevím kolik významů má, v noci stejně nikdy nevnímám

Jsme celkem nevinný, ale ne zcela bez viny
laviny duše objevujou se jednoduše, i když tu nebyly
nabyly nového významu a přitom my o tom nesnili, nemám to v záznamu
dostanu novou dávku štěstí, a pak přistanu