Ve svý hlavě

Jsem to já, kdo ukládá svoje sny v hlavě
snažím se je splnit
stránky osudu knihy nejdou otočit úplně lehce
jak jsme si představovali dřív, v tom nejsem poslední ani první
nezradím svoje cíle, držíte se toho i Vy?

Vy, kteří věříte v sílu přání
osud k mání máte ve svých dlaních
záleží na tom, jestli budete chtít něco změnit nebo
bez křídel jít tak, k zemi přivázaní, životem potrestaní a my
pohoda beat, pohoda ulice, pohoda lidi

Stačí kouknout na obsah knihy, kterou píšu já
vyšlo z toho jednoduše, že být na tomhle světě mi už spoustu věcí vzal
na druhou stranu šance dal, sílu jít dál mám
nepřestávám a zkoumám
jestli pořád jsem to já

Přemýšlím, jak jsou z hlavy kouřový signály
myšlenky vyhnaly, nedaly šanci k užitku a lásce
ve zkratce se nechce
protože lehce přijde o iluze
barvy v duze ztratí se uprostřed a stejně nechce

...

Jak plynul čas, tak každý se otáčel jiným směrem
atmosférou doby, kterou berem jako že je naším tekutým éterem
keše slovních pochodů, východů kudy nepůjdu
ale stejně jdu
že já ani nikdo z Vás nemáme čistý svědomí

Nahoře to ví, jestli vůbec existuje
když si mojí hlavou pluje
tu je a není, nic o něm nevím
často názory svý mění, odchází lidi a přichází, ale odkud
jediný co vím, že sám změním svůj osud

Uteču odsud, ale ne směrem, který radí moje hlava
vždyť tam byste mě hledali, tam se neschovám já
ani moje krutá polopravda
která na světle Božím prodává slovní zboží bez letenky
v kruhu se pohybujou všechna přání, myšlenky

...

Nechci se věčně schovávat za to, jakej jsem dřív byl
vím, že nezměním svý svědomí, už se nedoví
moje nejtajnější přání, srdce ledový z kamene zahodím
budu lehčí o svou minulost, kterou jsem neschoval
nemám nikdy dost

Pozdě je na to, abych říkal všem těm lidem sorry
miliony chyb já to vím, ale co s tím teď udělat mám
to mi už stejně nikdo nepoví
včas se objeví kdo pochopil, že toho lituju
moc dlouho tu nebudu, ale z půlky i tu kvituju

Svoji pravdu hledám v sobě, když se objeví, ale kam jdu
se nikdy nedovím, protože s tím, co mám v sobě nepřekročím
stín
zlomený přání nejsou zrovna dobrý aktiva
jak se tak dívám, sil dál jít rychle ubývá

Už nezbývá mi nic jinýho než říct svoje poslední přání
skoro za nic se neomlouvám
ten, kdo ví, tak ten mě snadno pochopí
že pravda ukrytá je snad opravdu jedině v nás
a tohle není blábol